Příběhy z regresní terapie

Jsem v čele bitvy. Je to pěkný pocit, protože můžu zachránit svůj lid. Oni nás napadli. Chtěli naše území. Bylo to agresivní. Agresi používám k boji a naší ochraně, jsem dobrý bojovník.  Jdu jim příkladem. 

Vyplatí se jednat, než čekat. Hlavně ať se něco stane, hlavně jednat, ale nečekat.

Obíhám okolo zvláštní planety. Je bílá s hnědými tečkami. Je dutá, jdu do ní. Je jiná, než jsme nyní zvyklí....

Lucie se po regresní terapii vyjádřila, že má za sebou zážitek, který je velmi emotivní, a život jí konečně dává smysl. Rozhodla se proto napsat svůj zážitek z minulého života i pro ostatní lidi. Má se jim stát inspirací, aby život vzali pevně do svých rukou.  

Minulý život už nezměníme, ale můžeme si prožít alternativní rozhodnutí a zjistit, jak by se náš život dále ubíral. Tím se naučíme rozhodovat a řídit se podle správných emocí či intuice, a tak jistěji kráčet životem.

Spadne mu kámen ze srdce. Mám pocit, že snad má i slzy v očích. Zvedá mě do vzduchu a říká, že mě miluje. Je to nádherné.

Jakmile pochopíte, vše kolem vás se začne pomalu uklidňovat bez sebevětší fyzické námahy a vy začnete zase volně dýchat. Je to neuvěřitelně krásný pocit.

Procházím dřevěným městečkem, mám na sobě divné věci, cesta je z kamenů. Vidím hrad. Lidi jdou kolem mě zahalení, nevidím obličeje. Cítím směs vzduchu a zvířat. Jdu víc do města a vidím dřevěné baráčky.

„Absolvoval jsem celkem dvanáct regresních terapií. Tyto mi ukázaly spoustu důležitých životních lekcí. Některé z těchto lekcí byly poměrně brutální, ale často o to poučnější. Jednou z právě takových pro mě byla lekce odpuštění, o kterou se s vámi chci na žádost Sidrise podělit.

Terapie s klientkou probíhala úžasně, postupovali jsme stále hlouběji a hlouběji, až do období, kdy se Katka nacházela v bříšku u své maminky. Zde můžete vnímat sami sebe ještě předtím, než jste se narodili, a prožíváme i emoce maminky.