Před regresní terapií je naprosto přirozené mít spoustu otázek. Možná ti už hlavou proběhlo několik z nich, ale zatím jsi na ně nenašla odpověď. Sepsali jsme proto odpovědi na otázky, které se objevují nejčastěji.
Každý to má trochu jinak. Někdo vidí obrazy velmi živě, jiný je vnímá spíš jako myšlenky, pocity nebo vjemy. V každém případě je to v pořádku. Objeví se ti přesně to, co potřebuješ vědět nebo pochopit.
Stejně jako v tomto životě, i v minulém byly hezké a těžší chvíle. Pokud se objeví náročná situace, není potřeba ji znovu celou prožívat s emocemi. To jsi již jednou prožili v minulém životě. Důležité je pochopit, proč se to dělo, a co si z té zkušenosti můžeš odnést do současného života. Právě toto pochopení přináší ulevu, klid a odpuštění sobě i druhým.
Během regresní terapie se dostáváš do hlubokého stavu uvolnění. Stav se dá přirovnat k okamžikům před usnutím - již nevnímáš své fyzické tělo, ale stále jsi při vědomí a dokážeš prožívat nejrůznější myšlenky. Díky tomu si celý průběh terapie pamatuješ a ještě několik dní po ní mohou přicházet další vzpomínky z minulého života.
Pokud cítíš, že je čas lépe porozumět svým emocím, vztahům nebo opakujícím se vzorcům, můžeš si svou regresní terapii rezervovat na Mujterapeut.cz.
Nejprve vás provede stavem uvolnění, kde mluví terapeut a vy se dostáváte stále do hlubšího stavu. Poté se vstupem do minulého života role vymění a terapeut pouze pokládá otázky a vy odpovídáte. Celý průběh terapie terapeut zapisuje (data, místa, jména, pochopení) a vy si pak můžete v kronikách sama dohledat reálnost vašeho prožitku z regresní terapie.
Malá Suzanne Ghanem od svých dvou let tvrdila rodičům, že se nejmenuje Suzanne, ale Hanan. Děvčátko si často hrávalo na to, že někomu telefonuje, a vždy při tom říkala slova: „Ahoj Leila." Když jí byly čtyři roky, začala vyprávět o tom, že jedna z jejích dcer se jmenuje Leila a její manžel se jmenuje Farouk. Také vyprávěla, že její minulý život se odehrál v blízkém městě. Zvláštní bylo i to, že si Suzanne zvykla zapisovat na papír nějaké telefonní číslo a recitovala báseň, kterou se nikdy předtím neučila. A to byl teprve začátek.
James Leininger jako čtyřletý začal mít děsivé noční můry, při kterých padal k zemi v hořícím letadle. Malý chlapec dokázal také pojmenovat různá letadla z 2. světové války, jejich části a dokázal popsat jak provést bezpečnostní kontrolu před odletem. A to byl teprve začátek.
Jakmile se Joey Verwey naučila ve třech letech mluvit, začala vyprávět rodičům o tom, jak žila ve svých minulých životech. Její příběhy byly tak podrobné a přesné jako by je skutečně zažila. Malá holčička dokonce dokázala popsat jak vypadal tehdejší svět a co se odehrálo několik desítek let nazpět. Tento fascinující případ vzbudil pozornost psychologů, vědců i novinářů, kteří ověřili pravdivost jejích tvrzení.