Malý William C. Barnes už od svých čtyř let všude kreslil loď se čtyřmi komíny a neustále o ní mluvil:
„Toto je moje loď, ale ona zemřela.“
Další zvláštností chlapce bylo to, že vyžadoval od své mámy, aby ho oslovovala Tommy, přestože nikoho s tímto jménem vůbec neznal. William měl také neustále opakující se noční můry, které se týkaly především obrovských lodí.
Ve snech vždy slyšel hlasité výkřiky, hádky a cítil mrazivý chlad vody kolem sebe. Tyto noční můry se opakovaly až do dospělosti a proto se William rozhodl vyhledat pomoc prostřednictvím regresní terapie. K obrovskému překvapení zjistil, že byl v minulém životě Thomas Andrews, který se narodil v roce 1878 v Irsku.
Thomas Andrews - hlavní konstruktér Titanicu
Thomas byl britským obchodníkem, stavitelem lodí a projektovým manažerem společnosti, která měla na starosti i výstavbu lodi s názvem Titanic. Také zjistil, že Thomas zemřel ve věku 38 let se svou manželkou Mary na palubě lodi při nárazu do ledovce. Zajímavé na tom bylo i to, že William se narodil 14. dubna 1953, což bylo 41. výročí od potopení Titanicu.
Williams C. Barnes (v současnosti) a zesnulý Thomas Andrews
Navzdory těmto obtížím se Barnes dokázal vypořádat se svými zážitky psaním a přednášením o reinkarnaci. Napsal knihu nazvanou „Thomas Andrews: A Past-Life Memory“, ve které podrobně popisuje své zážitky a emocionální zmatek s nimi spojený. Prostřednictvím své práce se snaží zvýšit povědomí o vzpomínkách na minulé životy a jejich hlubokém dopadu na jednotlivce, zejména na děti, které vykazují podobné zkušenosti.
Příběh Barnese byl uveden v různých článcích a rozhovorech a on nadále sdílí svou cestu s nadějí, že poskytne podporu ostatním, kteří čelí podobným situacím.
Čerpali jsme přímo z webové adresy Williama: Titanic Builder: https://www.titanicbuilder.com
Chlapec Philip Harding jel na výlet s tetou Rosemary do Oxfordu v Anglii. Po příjezdu na místo začal Philip popisovat hodiny se zvláštními znaky na ciferníku a trval na tom, že je své tetě ukáže. Prováděl ji zadními a bočními uličkami až nakonec skutečně narazili na hodiny, které Philip popisoval. Chlapec také začal vyprávět, že kdysi žil v Oxfordu a jmenoval se Andrew. Také tvrdil, že byl svědkem vraždy a to byl teprve začátek...
Tři roky po pádu dvojčat v New Yorku, v roce 2004, se narodil chlapec jménem Cade. Už od útlého dětství měl děsivé noční můry. Nacházel se v nich ve vysoké budově a vždy přitom křičel, že padá. Chlapec také trpěl panickým strachem z letadel a vysokých budov. Rodiče byli šokováni, když jim, začal vyprávět podrobnosti o svém životě v New Yorku, kde pracoval ve vysoké budově s výhledem na Sochu svobody, a o tragédii, která tuto budovu postihla. Pátrání po jeho vzpomínkách vedlo k objevu spojení s oběťmi teroristických útoků z 11. září 2001.
Po regresní terapii mám pocit, že se ve mně probudila nová životní síla. Začala jsem opouštět staré vzorce, které mě vnitřně svazovaly. Změnila jsem několik návyků, vnímám velkou úlevu a inspiraci. Zároveň si všímám, že se proměňuje i dynamika mé rodiny. Jako kdyby se narovnalo něco, co mezi námi dlouho stálo. Tento posun začal ve chvíli, kdy jsem se v hlubokém stavu uvolnění nechala vést intuicí a poprvé pocítila, kde jsem se ocitla v jednom ze svých minulých životů...
Je to takový restart zaseknutého počítače, v němž jsme měli otevřeno spoustu dokumentů. Po obnovení již nebudeme automaticky otvírat všechna původní okna, ale půjdeme postupně a systematicky.
