Malá Olivia už od svých dvou let vzpomínala na to, že žila v roce 1787. Své mamince ráda vyprávěla, že se jmenovala Daisy a dokonce znala i své příjmení Robinson. Jednoho dne přišla k mamince a řekla jí, že všechen vzduch vyšel z jejího těla a ukázala na střed svého těla. Přitom dodala:
„Zemřela jsem, ale o tom raději nemluvím.“
Její maminka zůstala v šoku, protože Olivia dosud neměla žádný kontakt se smrtí.
Holčička často rodičům vyprávěla o tom, že jako Daisy milovala skladbu „London Bridge is Falling Down“ a zemřela ve věku 30 let. Už jako čtyřletá začala mluvit o tom, že žila v malé vesnici v Anglii.
Anglické mince za vlády krále Jiřího III.
Vzpomněla si na mince, kterými se v té době platilo, měly na sobě krále a po okrajích byly vlnité. Její maminka byla sběratelkou anglických mincí a zjistila, že má ve své sbírce zmíněné mince, na kterých je zobrazen král Jiří III. Ukázala ji svou sbírku anglických mincí od roku 1600 a Olivia dokázala ukázat na minci krále Jiřího III. Byla dokonce schopna rozeznat i ostatní mince z doby vlády tohoto krále!
Olivia svými vzpomínkami tak nadchla své rodiče, kteří navštívili Irsko a konkrétní místa, která zmiňovala. Když dorazili na jedno z míst, Olivia přesně identifikovala budovy a místa, která byla změněna nebo zničena během mnoha let.
Malý Chanai se narodil v Thajsku v roce 1967 s dvěma mateřskými znaménky. Jeho rodiče považovali tyto znaménka za běžné až do doby, kdy Chanai ve svých třech letech začal povídat o svém minulém životě. Vyprávěl o tom, že byl učitelem s jménem Bua Kai, který byl zastřelen na cestě do školy. Dokázal si vzpomenout i na jména svých rodičů, manželky a dvou dětí z minulého života. A to byl teprve začátek.
Příjemný hluboký regresní zážitek nás dovádí k většímu porozumění podstatě vlastního života. Takové porozumění je významným krokem, který je doprovázen pozitivními změnami ve stávajícím životě: lepším fyzickým i emocionálním zdravím, vyrovnanějšími vztahy, větší spokojeností a radostí.
Nebezpečí je potřeba respektovat, ale strach si můžete a nemusíte užívat. Je to dobrovolný výběr. Když budete žít v přítomnosti, tak strach k vám nemůže přijít, protože strach je jen z budoucnosti, nebo z minulosti. Je zbytečné jej zažívat v přítomnosti.
Konečne som sa prestala báť samoty. Môj život s mojim terajším manželom sa zmenil. Prestala som sa báť toho, že ma manžel opustí. Učím sa žiť šťastne sama so sebou bez ohľadu na to, či mám alebo nemám partnera.