Malá Olivia už od svých dvou let vzpomínala na to, že žila v roce 1787. Své mamince ráda vyprávěla, že se jmenovala Daisy a dokonce znala i své příjmení Robinson. Jednoho dne přišla k mamince a řekla jí, že všechen vzduch vyšel z jejího těla a ukázala na střed svého těla. Přitom dodala:
„Zemřela jsem, ale o tom raději nemluvím.“
Její maminka zůstala v šoku, protože Olivia dosud neměla žádný kontakt se smrtí.
Holčička často rodičům vyprávěla o tom, že jako Daisy milovala skladbu „London Bridge is Falling Down“ a zemřela ve věku 30 let. Už jako čtyřletá začala mluvit o tom, že žila v malé vesnici v Anglii.
Anglické mince za vlády krále Jiřího III.
Vzpomněla si na mince, kterými se v té době platilo, měly na sobě krále a po okrajích byly vlnité. Její maminka byla sběratelkou anglických mincí a zjistila, že má ve své sbírce zmíněné mince, na kterých je zobrazen král Jiří III. Ukázala ji svou sbírku anglických mincí od roku 1600 a Olivia dokázala ukázat na minci krále Jiřího III. Byla dokonce schopna rozeznat i ostatní mince z doby vlády tohoto krále!
Olivia svými vzpomínkami tak nadchla své rodiče, kteří navštívili Irsko a konkrétní místa, která zmiňovala. Když dorazili na jedno z míst, Olivia přesně identifikovala budovy a místa, která byla změněna nebo zničena během mnoha let.
Chlapec William od svých čtyř let všude kreslil loď se čtyřmi komíny a trpěl nočními můrami o potápějících se lodích. Tyto noční můry se opakovaly až do dospělosti, proto se William rozhodl vyhledat pomoc prostřednictvím regresní terapie, kde odhalil šokující pravdu o svém minulém životě...
Byla jsem poprvé na regresní terapii a musím říct, že jsem zpočátku cítila trému. Tento zážitek mi otevřel oči a srdce k novým možnostem a hlubšímu porozumění sebe sama i druhých. Jsem vděčná, že jsem překonala svůj strach...
Na téma “smrt” najdete na našich stránkách již mnoho článků, ale přesto se ve chvíli, kdy vám odejde někdo blízký, stále obracíte přímo do naší e-mailové schránky o radu a často žádáte mimotělní působení pro komunikaci se zemřelým.
Nebezpečí je potřeba respektovat, ale strach si můžete a nemusíte užívat. Je to dobrovolný výběr. Když budete žít v přítomnosti, tak strach k vám nemůže přijít, protože strach je jen z budoucnosti, nebo z minulosti. Je zbytečné jej zažívat v přítomnosti.