Malá Olivia už od svých dvou let vzpomínala na to, že žila v roce 1787. Své mamince ráda vyprávěla, že se jmenovala Daisy a dokonce znala i své příjmení Robinson. Jednoho dne přišla k mamince a řekla jí, že všechen vzduch vyšel z jejího těla a ukázala na střed svého těla. Přitom dodala:
„Zemřela jsem, ale o tom raději nemluvím.“
Její maminka zůstala v šoku, protože Olivia dosud neměla žádný kontakt se smrtí.
Holčička často rodičům vyprávěla o tom, že jako Daisy milovala skladbu „London Bridge is Falling Down“ a zemřela ve věku 30 let. Už jako čtyřletá začala mluvit o tom, že žila v malé vesnici v Anglii.
Anglické mince za vlády krále Jiřího III.
Vzpomněla si na mince, kterými se v té době platilo, měly na sobě krále a po okrajích byly vlnité. Její maminka byla sběratelkou anglických mincí a zjistila, že má ve své sbírce zmíněné mince, na kterých je zobrazen král Jiří III. Ukázala ji svou sbírku anglických mincí od roku 1600 a Olivia dokázala ukázat na minci krále Jiřího III. Byla dokonce schopna rozeznat i ostatní mince z doby vlády tohoto krále!
Olivia svými vzpomínkami tak nadchla své rodiče, kteří navštívili Irsko a konkrétní místa, která zmiňovala. Když dorazili na jedno z míst, Olivia přesně identifikovala budovy a místa, která byla změněna nebo zničena během mnoha let.
Příjemný hluboký zážitek nás dovádí k většímu porozumění podstatě vlastního života. Takové porozumění je významným krokem, který je doprovázen pozitivními změnami ve stávajícím životě: lepším fyzickým i emocionálním zdravím, vyrovnanějšími vztahy, větší spokojeností a radostí.
Co vás činí v životě OPRAVDU, ale OPRAVDU šťastným - jen vás - nikoho jiného.
Jessicu už od dětství trápila bolest v levém koleni. Neustále opakovala své mamince Kim, že se jí s ním stalo něco hrozného. Kim si původně myslela, že si dcera zranila koleno na tělocviku, ale při pohledu na něj nenašla nic neobvyklého. Lékař potvrdil, že koleno je v pořádku. Holčička postupem času trpěla děsivými nočními můrami, které odhalovaly historickou bitvu z roku 1642 a vzpomínky na její minulý život.
Po regresní terapii mám pocit, že se ve mně probudila nová životní síla. Začala jsem opouštět staré vzorce, které mě vnitřně svazovaly. Změnila jsem několik návyků, vnímám velkou úlevu a inspiraci. Zároveň si všímám, že se proměňuje i dynamika mé rodiny. Jako kdyby se narovnalo něco, co mezi námi dlouho stálo. Tento posun začal ve chvíli, kdy jsem se v hlubokém stavu uvolnění nechala vést intuicí a poprvé pocítila, kde jsem se ocitla v jednom ze svých minulých životů...