Jessicu už od dětství trápila bolest v levém koleni. Neustále opakovala své mamince Kim, že se jí s ním stalo něco hrozného. Kim si původně myslela, že si dcera zranila koleno na tělocviku, ale při pohledu na něj nenašla nic neobvyklého. Lékař potvrdil, že koleno je v pořádku. Holčička postupem času začala trpět děsivými nočními můrami. Po probuzení se často utíkala za mamkou do postele a opakovala:
"Byla jsem někým jiným a nebyl to jen sen."
Jednoho dne se Jessica svěřila své mamince s podrobnostmi o těchto snech. Popsala, že ve snu nosí vysoké kožené boty a kráčí nějakým polem, obklopeným kopci. Věděla, že se nachází v Anglii a viděla tam lidi, kteří mezi sebou bojovali. Vzpomněla si i na výbuch, při kterém ji střelili do nohy a ona zemřela. Pamatovala si také to, že tam bylo bojiště a datum 23. října 1642.
Její maminku tato slova šokovala a zjistila, že se skutečně podobná událost odehrála. Šlo o bitvu u Edgehillu, která se konala 23. října 1642 a byla první bitvou anglické občanské války. Tento čtyřletý konflikt si vyžádal životy 1000 mužů a dalších 3000 bylo zraněno.
Bitva u Edgehill
Maminka našla obrázek této bitvy, vytiskla ho a ukázala své dceři. Jessica okamžitě reagovala slovy, že to místo poznává a byla tam.
Robert Birdie
Kim chtěla zjistit další informace o bitvě a při pátrání narazila na jméno Robert Birdie, který byl anglický šlechtic a voják. Zajímavé na tom bylo to, že Robert byl při výbuchu na bojišti, přičemž ho střelili do nohy a zemřel 24. října 1642.
Jessica v současnosti
Dnes již devatenáctiletá Jessica byla šokována informacemi, které Kim našla a všechny se shodovaly s jejími vzpomínkami z minulého života.
Výraz “regresní terapie” vychází z latinského “regressus”, tedy návrat zpět, ústup. Jedná se tedy o terapii návratem zpět do minulosti. Mnoho lidí ale uvažuje velmi správně: “Když se můžu podívat do minulých životů, mohu nahlédnout i do těch budoucích.”
Lucie se po regresní terapii vyjádřila, že má za sebou zážitek, který je velmi emotivní, a život jí konečně dává smysl. Rozhodla se proto napsat svůj zážitek z minulého života i pro ostatní lidi. Má se jim stát inspirací, aby život vzali pevně do svých rukou.
Malý chlapec Edward Austrian často trpěl bolestmi v krku a měl hrůzu z tmavého, mlhavého a sychravého počasí. Když byly Edwardovi čtyři roky, udělala se mu na krku cysta a musel být hospitalizován na chirurgii. Jakmile se po zákroku probudil začal chlapec označovat svou bolest v krku jako své „postřelení“. Jeho matka tomu nepřikládala žádný význam. Koneckonců, děti si často pletou slova. Ale pak se stalo něco zvláštního...
Nebezpečí je potřeba respektovat, ale strach si můžete a nemusíte užívat. Je to dobrovolný výběr. Když budete žít v přítomnosti, tak strach k vám nemůže přijít, protože strach je jen z budoucnosti, nebo z minulosti. Je zbytečné jej zažívat v přítomnosti.