Vzpomínky malé Jessicy odkryly tajemství z roku 1642
Jessicu už od dětství trápila bolest v levém koleni. Neustále opakovala své mamince Kim, že se jí s ním stalo něco hrozného. Kim si původně myslela, že si dcera zranila koleno na tělocviku, ale při pohledu na něj nenašla nic neobvyklého. Lékař potvrdil, že koleno je v pořádku. Holčička postupem času začala trpět děsivými nočními můrami. Po probuzení se často utíkala za mamkou do postele a opakovala:
"Byla jsem někým jiným a nebyl to jen sen."
Jednoho dne se Jessica svěřila své mamince s podrobnostmi o těchto snech. Popsala, že ve snu nosí vysoké kožené boty a kráčí nějakým polem, obklopeným kopci. Věděla, že se nachází v Anglii a viděla tam lidi, kteří mezi sebou bojovali. Vzpomněla si i na výbuch, při kterém ji střelili do nohy a ona zemřela. Pamatovala si také to, že tam bylo bojiště a datum 23. října 1642.
Její maminku tato slova šokovala a zjistila, že se skutečně podobná událost odehrála. Šlo o bitvu u Edgehillu, která se konala 23. října 1642 a byla první bitvou anglické občanské války. Tento čtyřletý konflikt si vyžádal životy 1000 mužů a dalších 3000 bylo zraněno.
Bitva u Edgehill
Maminka našla obrázek této bitvy, vytiskla ho a ukázala své dceři. Jessica okamžitě reagovala slovy, že to místo poznává a byla tam.
Robert Birdie
Kim chtěla zjistit další informace o bitvě a při pátrání narazila na jméno Robert Birdie, který byl anglický šlechtic a voják. Zajímavé na tom bylo to, že Robert byl při výbuchu na bojišti, přičemž ho střelili do nohy a zemřel 24. října 1642.
Jessica v současnosti
Dnes již devatenáctiletá Jessica byla šokována informacemi, které Kim našla a všechny se shodovaly s jejími vzpomínkami z minulého života.
Určitě víš, že sebeláska je klíčem k tomu, jak se každý den cítíš. Jenže žít sebelásku v praxi není vždy jednoduché. V cestě nám totiž často stojí různé mýty, kterým jsme uvěřili. Tady jsou tři nejčastější, které možná brzdí i tebe...
Příjemný hluboký zážitek nás dovádí k většímu porozumění podstatě vlastního života. Takové porozumění je významným krokem, který je doprovázen pozitivními změnami ve stávajícím životě: lepším fyzickým i emocionálním zdravím, vyrovnanějšími vztahy, větší spokojeností a radostí.
Jakmile se Joey Verwey naučila ve třech letech mluvit, začala vyprávět rodičům o tom, jak žila ve svých minulých životech. Její příběhy byly tak podrobné a přesné jako by je skutečně zažila. Malá holčička dokonce dokázala popsat jak vypadal tehdejší svět a co se odehrálo několik desítek let nazpět. Tento fascinující případ vzbudil pozornost psychologů, vědců i novinářů, kteří ověřili pravdivost jejích tvrzení.
Setkání s terapeutkou Vlastou pro mě bylo zásadní. Její klidný a uklidňující hlas mě dovedl hluboko do mého nitra, kde jsem konečně porozuměla své nedůvěře i nevysvětlitelnému smutku. Netušila jsem ale, že právě tam na mě čeká objev, který mi změní život...